Tisíce důvodů k radosti

Přemýšlíte někdy o tom, z čeho všeho se můžeme každý den radovat? Třeba když se na nás někdo usměje; když na jaře vykvetou první sněženky; když máme chvilku času na to prostě jen tak být… Umění radovat se z maličkostí, to je něco, co jsem vždycky obdivovala. Přála jsem si být jako takoví ti lidé, kterým udělá radost úplně všechno a kteří kolem sebe také neustále šíří dobrou náladu (co si budeme povídat, takové lidi mají také všichni rádi…) a přitom jsem si říkala, že sama taková nikdy nemůžu být, protože to nemám v povaze. Ale ono to ve skutečnosti není jenom o povaze. Hlavní je mít otevřené oči – a srdce…

I když tedy úplně nejsem vzor vždycky pozitivně smýšlejícího a neustále se usmívajícího člověka, pokusila jsem se ve třech bodech sepsat, co pomáhá mě.

1. NESTĚŽOVAT SI

Nedávno jsem četla úryvek z knížky jedné křesťanské autorky, Joyce Meyerové. Utkvěla mi z něj jedna myšlenka, a to, že stěžovat si je hřích. Zarazilo mě to, protože já si docela často na něco stěžuji. Například na náročnost školy, na málo volného času… Vesměs na věci, u kterých v podstatě o nic nejde. Díky tomuhle úryvku jsem si uvědomila, že není úplně možné všímat si pořádně všeho pozitivního, když se v jednom kuse zaobíráme tím negativním. To neznamená, že musíme přehlížet své opravdové problémy – to by nikam nevedlo, spíš naopak. Ale je důležité nepostavit si ze svých starostí bariéru, která by nám bránila být vděční. Takže se snažme v první řadě vůbec si ve svém vnímání uvolnit prostor pro to pěkné. :)

2. ROZHODNOUT SE

Ještě nedávno bych nevěřila, že to může být tak snadné, ale vážně může. Když vstanete se špatnou náladou, tak se zamyslete, jestli to má vůbec nějaký důvod, a pokud vlastně ani ne, tak se rozhodněte, že chcete být dneska šťastní a spokojení, pomodlete se, usmějte se na sebe do zrcadla a uvidíte, že už jenom tohle rozhodnutí vám může otočit náladu téměř o 180° :)

3. DĚKOVAT

Je krásné radovat se z maličkostí, ale ještě krásnější je mít za ně přitom komu poděkovat – a to my máme ;) Já si poslední asi dva měsíce každý večer píšu, co mi ten den udělalo radost, za co jsem vděčná a nemůžu si to vynachválit – zaprvé to má opravdu blahodárný vliv na moji psychiku a zadruhé si obvykle několikrát denně uvědomím, že „přesně tohle si večer musím zapsat do deníčku“ a to mě přiměje za to v tu chvíli také poděkova. :)

Takže si vzpomeňte na něco pěkného a utíkejte si napsat, za co všechno jste vděční – určitě toho bude požehnaně, protože Pán Bůh nám toho dává strašně moc! :)

Káťa +

Napsat komentář