„Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.“ Gal 5, 22-23a
Mezi jednu z předních duchovních rad, když děláme rozhodnutí, nebo hledáme směr, je, zda v oné situaci vnímáme vnitřní pokoj, nebo nikoliv. Když jsme nepokojní velmi těžko se nám daří hledat východisko, nebo nadhled.
Pokoj je tedy důležitý pro to, abychom svůj život dokázali prožívat dobře a mohli dělat správná rozhodnutí. Není tedy žádnou náhodou, že právě pokoj patří mezi jeden z plodů přítomnosti Boha v našem životě.
Ve světě se nemůžeme zcela vyhnout různým tlakům, nutnosti se zlepšovat, nebo o něco usilovat, jisté napětí je součástí života, protože laxní odevzdanost, nebo netečnost k životu či světu není tím, co Ježíš nazývá pokojem. Pravý pokoj je stav ducha, kdy dokážeme přijímat celý svůj život s jeho realitou a přesto nemáme strach. Jak to dopadne?! Jestli to dopadne?! Nebo co se stane?! Tento svět není růžovou zahradou a útočí na náš mnoho obav a očekávání, která na sebe klademe. To, o co bychom ale měli usilovat, a Duch Boží nám to chce dávat dát zakusit, je, že se nemusíme bát. Může nás povzbuzovat a dodávat nám odvahu a pokoj v těch nejtěžších situacích, ale i ve všem, co prožíváme každý den.
Ale aby do našeho života Duch Boží mohl se svým pokoje přicházet, je třeba jej znovu a znovu přijímat. Ne vždy se můžeme ztišit v adoraci, ale vždy si můžeme najít chvilku na to, abychom se zastavili a poprosili Jej, aby se s námi setkal. Stačí krátká modlitba, třeba hned ráno po probuzení.
Věrme, že přijde, protože máme povolání pokoj přijímat a přinášet ho lidem okolo nás.
„Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!“ Jan 14, 27
O pokoj Boží do našeho život můžeme prosit např. i v krátké obnově novény o. Jacqua Philippa, která by mohla být inspirací pro všechny, kdo bojují.