Co si pamatuju, každý rok jsme měli o Vánocích doma pod stromečkem dárek, který se rozbaloval jako poslední, nicméně s určitou vážností. Byla to v podstatě papírová krabička s nakreslenou mašlí, uvnitř které byl namalovaný betlém. Rodiče chtěli, abychom si, už když jsme byly se sestrami malé, uvědomovaly, že narození Pána Ježíše je pro nás vlastně dárek, mnohem větší a důležitější než všechny ostatní.
Nedávno jsem si v této souvislosti uvědomila, že na rozdíl od například Spojených států či Francie, kde dětem takzvaně nosí dárky postavy jako Santa Klaus a Papa Noël, v naší ateistické zemičce vlastně v tradici, že „dárky nosí Ježíšek“, zůstala hluboká symbolika. Těžko říct, jestli je to vůbec pozitivní, když se z Ježíška pro mnohé lidi stala pouze typicky vánoční postavička. Ale pravdou je, že když se nad tím zamyslíme a nezůstaneme v představách pouze u věcných dárků, v jádru je to krásné a pravdivé. Jak se tento rok blíží ke konci, můžeme se zamyslet, čím vším jsme byli za uplynulý rok Pánem obdarováni: novými přátelstvími, obohacujícími rozhovory, překonanými těžkostmi všeho druhu, posuny v našem duchovním životě…? Na závěr roku, nepochybně opravdu plného podobných darů, přicházejí Vánoce, které jsou připomínkou toho nejdůležitějšího daru a okamžiku v dějinách vůbec – okamžiku, kdy kvůli nám přišel Pán Ježíš na svět a dal tak našemu životu opravdový smysl.
A tak vám přeju, aby pro vás byly letošní Vánoce naplněné vědomím, že ten největší dar jsme už dostali a abyste z něj čerpali každý den v nadcházejícím roce.
Káťa