Mír mezi národy je závislý na míru v lidech samých

blog-monca-vyrez„Mír mezi národy je závislý na míru v lidech samých.“ (Josef Čapek)

To co vám zde chci říci, je myšlenka, která mě trápí už dlouhé týdny. Četla jsem v poslední době dvě zajímavé knihy, romány. Není to křesťanská literatura, přesto vám jí vřele doporučuji. Jedná se o Tisíce planoucích sluncí a Lovec draků. Tyto knihy napsal afghánský spisovatel Khaled Hosseini, který už roky žije a pracuje v Americe. Píše o své vlasti – Afghánistánu, dlouhodobě zmítaném válkami, boji a nepokoji. Píše o strašných poměrech mezi lidmi, o úplně nicotných právech žen a zneužívání náboženského fanatismu a ideologie.

Tyto knihy jsou fikce, ano, možná nejsou politicky úplně korektní, možná se spisovatel občas plete, něco příliš přehání, možná, možná… Je jedno kolik možná si říkám, a jak se snažím si věci a tento svět omluvit, stejně se to děje.

My sami si to ani neuvědomujeme, kde všude se na světě válčí a kde lidé trpí. Sýrie, Ukrajina, Afghánistán, Irák, Palestina, Libye a mnoho dalších. Nespočetně občanských válek a nepokojů, o kterých se ani v médiích nemluví. Neuvědomujeme si to, nezabýváme se tím. Občas projdeme kolem televize a zaslechneme něco o tom, že tam a tam zase vybuchla bomba, nebo si přečteme nadpis článku na Novinkách o tom, jak se někdo někde odpálil, nebo někoho popravili. Bohužel to ale neřešíme. Já osobně jsem z generace, která si jiný stav světa často ani nepamatuje. Od mého dětství, jsem vždy věděla, že krajiny jako je Írán, Irák, Afghánistán a okolí jsou nebezpečné. Prostě se tam necestuje, nikdy se tam nepojedeme podívat a stav jaký tam je, byl a bude nadále.

Můžeme se ptát: „Proč bychom to taky řešili? Je to přeci tak vzdálené, a tak strašně se nás to netýká! Vždyť my žijeme v klidu a míru, netrápí nás hlad ani zima, máme doma teplo, plnou ledničku dobrého jídlo a jsme zdraví.‘‘

Na světě je ale mnoho lidí, kteří tento luxus často ani vůbec nepoznali. Trpí hlady, žízní, často jsou fyzicky postiženi následky různých bojů. Nad hlavami jim létají rakety a oni žijí v neustálém strachu o svůj život.  Jsou ženy, které jsou denně bity, často i zabity, a nikdo se nad tím ani nepozastaví. Sirotci, kteří žijí ve strašných podmínkách, přeplněných sirotčinců. Pronásledování křesťané!

V poslední době kolem nás velmi často krouží zprávy o 3. světové válce. Nedávno nás ohromil teroristický útok ve Francii…Strašlivá situace na Ukrajině. Netroufám si soudit, nejsem politolog, ani expert na války, nevím co je na všech těch informacích pravdy. O tom, ale psát nechci. Chci mluvit o dennodenních konfliktech a utrpení, které je na světě je už tak běžné, že ho občas vůbec nevidíme. Války vždy byly a vždy to bylo hrozné. Jenže to neznamená, že nad tím můžeme jen mávnout rukou a nechat to být, jako běžnou součást světa, který je od nás daleko.

Co s tím vším můžeme udělat? Můžeme se modlit! Se vší pokorou vás žádám, modlete se spolu se mnou za mír na zemi, za dobro mezi lidmi, za naději pro trpící a za všechny politiky a vládce, kteří mají v rukou obrovskou moc. Modleme se za jejich čistá srdce, rozhodování a úmysly.

Děkuji a přikládám krásnou modlitbu Jana Pavla II.

Monika

 

Modlím se k Tobě, Tvůrce přírody i člověka, pravdy a krásy!

Slyš můj hlas – vždyť je to hlas všech obětí všech válek a všeho násilí mezi jednotlivými národy;

slyš můj hlas, když Tě prosím a vlož do srdcí všech lidí moudrost míru, sílu spravedlnosti a radost ze společenství;

slyš můj hlas – vždyť mluvím jménem mnoha lidí v každé zemi a v každé epoše dějin, kteří nechtějí válku a jsou připraveni kráčet cestami míru;

slyš můj hlas a uděl nám rozumnost a sílu, abychom vždy dokázali odpovědět na nenávist láskou, na nespravedlnost naprostou věrností spravedlnosti, na bídu sebezáporem, na válku mírem.

Bože, slyš můj hlas a uděl světu svůj trvalý pokoj a mír!

 

2 komentáře: „Mír mezi národy je závislý na míru v lidech samých

  1. Díky, moc dobře napsaný. Tu modlitbu si nejspíš někam zapíšu a připojím k běžným přímluvám. :)

Napsat komentář