Budeš milovat svého Boha…

kajaSmysl života… Cíl našeho života… Cíl našeho duchovního! života…. Nevím, jak vy, já jsem se však touto otázkou zabývala v průběhu života celkem často. Přemýšlela jsem, co je vlastně cílem toho všeho, co děláme. Co je ten cíl. Podobat se Bohu? Ano, ale jak prakticky? Jakou cestou to znamená se vydat?

Když jsem si tuto otázku položila asi před 5 lety, přišla jsem na krásnou odpověď. Musím milovat lidi, tak se Bohu budeš podobat. Láska stačí. Láska mě promění. Byl to jasný cíl. Těžký, ale krásný. Není důležité, zda si vybuduji kariéru, nebo zda udělám nějaký veliký průlom, nebo objev. Zda budu mít vysokou či jen základku… Musím jen milovat. Dávat si záležet na maličkostech a snažit se být pro ostatní přínosem, nikoliv někým, kdo zraňuje.

Pak jsem se ale dostala k této otázce a pár let později a musím přiznat, že se můj pohled zase trošku změnil. Je krásné a správné milovat lidi, ale kolikrát Bůh po nás chce něco, do čeho vložit lásku neumíme. (Nehledě na to, že někdy se pod rouškou pomoci a lásky k bližnímu, spíše skrývá pýcha či vlastní prospěch). Najednou jsem zjistila, že není zas tak důležité, zda vždy umím vše dělat s láskou, ale zda dělám to, co mám. Zda jsem na tom místě, kam mě Bůh povolal, zda studuji či pracuji, tam kde mám a zda se umím přemoci i přes svou lenost, únavu či nevděčnost druhých. To byl najednou cíl života – být poslušná vůči Bohu. Plnit Jeho vůli. Možná v tu chvíli nebudu umět do toho všeho vložit lásku, možná se mi nebude chtít, ale že to nakonec udělám.

Abych ale řekla pravdu, ani toto mi moc dlouho nevydrželo. Neboť mě na všech svatbách nenechala v klidu myšlenka druhého čtení: „I kdybych skočil pro druhého do ohně, i kdybych měl veškeré poznání, i kdybych měl víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Nic nejsem!“  Najednou jsem tedy opět čelila otázce – co je cíl našeho života? Mám hlavně milovat lidi nebo plnit Boží úkoly? Ani jedna cesta se mi nezdála dokonalá….

Až nedávno jsem o tom znovu přemýšlela… Dostala jsem za pokání si přečíst v Bibli tu odpověď na smysl a cíl života: Miluj svého Boha celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a silou…. A v tu chvíli mi to všechno došlo. To je správný cíl. Milovat Boha. Když mu dám celé své srdce – naučí mě milovat Jeho, sebe i ostatní. Když mu dám svou mysl, povede mě správnou cestou. Když mu dám svou sílu, budu dělat, co je správné. Když mu dám celou svou duši – bude ve mně a já v Něm! Když mým cílem bude láska k Bohu, budu vždy milovat i všechny okolo sebe. Čistě, nesobecky, neúnavně.

Milovat Boha – On jediný je Jednota, Láska, Pokoj, Radost, Milosrdenství. Čím více se budu zamilovávat do Jeho „vlastností“, tím více budou mě samotné vlastní….

Kája

Napsat komentář